Nanguan ndwom

Fi Wikipedia
Wang Xin-xin a ɔrebɔ Nanguan pipa. Wɔkura Nanguan pipa no wɔ tsetse kwan do tse dɛ guitar a ɔyɛ soronko wɔ ɔkwan a ɔkame ayɛ dɛ ɔda fam a mprempren wɔtaa kura pipa no ho.

Nanguan (China kasa: 南管; pinyin: Nánguǎn; Pe̍h-ōe-jī: Lâm-kóan; lit. ‘anafo fam paipu’; nanyin, nanyue, xianguan, anaa nanqu nso) yɛ Chinafo tsetse ndwom kwan a efi China kesee fam mantɔw mu a ɔwɔ Fujian.[1] Ɔyɛ dza agye dzin nso wɔ Taiwan, tsitsir Lukang a ɔwɔ atɔe fam mpoano, na Chinafo a wɔwɔ Amannɔnye a wɔwɔ Asia Kɛse Fam Epuei nso mu.[2]

Ndzɛmba a wɔyɛ ne edwindadze a wɔdze dzi dwuma[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

Xiao sanku no ano. (The mouthpiece of the Xiao flute).

Nanguan ndwom no gu akwan ebaasa a ɔka bom mu, a wɔfrɛ no chí, phó· na khiok (zhi, pu na qu wɔ Mandarin kasa mu), a ɛsono no mbrɛ nsɛm a ɔfa ho a ɔkɔ do, hɔn dwumadzi, bo a ndwontofo dze ma hɔn na hɔn ndwom a wɔbɔ wɔ ɔkwan a ɔfata do na hɔn sankubɔ do abɔdze ahorow.

Diaspora[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

Efi afeha a ɔtɔ do duesuon (17) mu no, Hoklofo a wotu fii Fujian kɔɔ Taiwan no dze aman ndwom a ɔnnyɛ ɔkwan biara do na edwindadze na opera ndwom a wɔayɛ no amandze kɛse a wɔkyerɛkyerɛ wɔ amateur ekuw ahorow mu tse dɛ beiguan na nanguan kɔe. Wobotum ehu Hoklofo akɛse a wɔatu akɔtra mbea fofor nso wɔ Malaysia, Guangdong, Hong Kong, Philippines, Singapore, Burma, Thailand na Indonesia, baabi a wɔtaa frɛ hɔn Hokkien no.

Nanguan fekuw ebien na ɔwɔ Singapore[6] na kan no na dodow bi wɔ Philippines; Tiong-Ho Long-Kun-sia da do ara yɛ edwuma. Gang-a-tsui na Han-Tang Yuefu ama nanguan ndwontofo kuw no agye dzin wɔ amannɔnye. Wɔhyehyɛɛ Quanzhou nanguan ndwontofo kuw bi wɔ 1960 mfe no ahyɛase mu hɔ, na Fuzhou aman ndwom kuw bi wɔ hɔ, a wɔdze sii hɔ wɔ 1990 mu.

Mboaedze[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

  1. Thrasher, Alan Robert (2008). Sizhu Instrumental Music of South China: Ethos, Theory and Practice. Brill. pp. 12–14. ISBN 978-9004165007.
  2. Wang, Ying-Fen (September 2003). "Amateur Music Clubs and State Intervention: The Case of Nanguan Music in Postwar Taiwan" (PDF). Journal of Chinese Ritual, Theatre and Folklore (141). Retrieved January 2, 2014.