Jump to content

Mooré

Fi Wikipedia

Mooré, wɔsan so frɛ no More anaa Mossi, ɔyɛ Gur kasa ma Oti- Flao na Burkina Faso hɔn ɔmanmju kasa no mu kor. Ɔyɛ Mossi nkorɔfo no hɔn kasa no mu kor, hɔn a wɔka yɛ nkorɔfo bɛyɛ 6.46 a wɔwɔ Burkina Faso, Ghana, Cote d'Ivoire, Benin, Niger, Maki, Togo, na Senegal dɛ ɔyɛ hɔnara hɔn kasaa, mbom hɔn nyinara ka kasa ebien. Mooré dɛ ɔyɛ kasa a odzi kan anaa ɔtɔ do ebien wɔ nyimpa bɛyɛ ɔha mu nkyekyɛmu 50% yɛ Burkinabè nkorɔfo dodow na kasa tsitsir ma hɔn kurowpɔn Ouagadougou. Ɔbɛn Dagbani kasa.

Fɔnɔlɔgyi

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

Mooré kasa bi nye:

Anomu Ngyegyee

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]
Mooré anomu ngyegyee akyerɛw
Labial Alveolar Postalveolar

/ palatal

Velar Glottal
Nasal m n ɲ
Stop voiceless p t k ʔ
voiced b d ɡ
Fricative voiceless f s h
voiced v z
Liquid r
Approximant l j w

Ahyɛnsew:

  • Ennya-annyɛ ndze ngyegyee /j/ ⟨y⟩ wɔbɔ no [ɲ] (nkurii hwembɔ) hwembɔ enyim ngyegyee.

Ndze Ngyegyee

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]
Front Central Back
Close close i u
near-close ɪ ʊ
Close-mid e o
Open a

Ahyɛnsew:

  • Ndze ngyegyee nyina (kyen dɛ /e/ na /o/) no so botum ayɛ hwembɔ.
  • Ndze ngyegyee nyina (anomu na hwenmu) botum ayɛ tsiatsia anaa tsentsen.
  • Kasa ho nyimdzeefo binom so dze /ɛ/ na /ɔ/; ha, wɔpɛnsampɛnsamu dɛ ndze ngyegyee mbɔho, (/ɛ/ wɔdwen dɛ ɔyɛ ea na /ɔ/ wɔfa no dɛ ɔyɛ oa).

Akyerɛwamba

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

Wɔ Burkina Faso mu no, Mooré akyerɛwamba no dze akyerɛwamnba a ɔyɛ Burkinabe Ɔmanmu akyerɛwamba. Wobotum asan so akyerɛw no dɛm akyerɛwamba afofor a wɔahyehyɛ.

Burkinabé Mooré akyerɛwamba
A ʼ B D E Ɛ F G H İ Ɩ K L M N O P R S T U Ʋ V W Y Z
a ʼ b d e ɛ f g h i ɩ k l m n o p r s t u ʋ v w y z
Akyerɛwamba mboa
a ʔ b d e ɛ f ɡ h i ɪ k l m n o p r s t u ʊ v w j z

San so hwɛ

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]
  • Burkina Faso hɔn kasa ahorow.