Ligbi kasa
The Ligbi (or Ligby) nkorɔfo ka Mande kasa wɔ Ghana, a ɔwɔ etsifi-atɔe nkyɛnmu wɔ Bono-Ahafo Mantɔw mu. Ligbi nkorɔfo a wɔka yɛ bɛyɛ 10,000 (1988 GILLBT/SIL). Ɔnye Jula, Vai ma Kono reyɛ ayɛ pɛr. Nyimpakuw kakra a wɔka Ligbi bɛyɛ 4,000 abɔtɔ gua dɛ wɔtse Ivory Coast (Vanderaa 1991). Ligbi wɔsan nyim no dɛ Wala (Hwela) anaa Numu. Iyi n'ase no kyerɛ Ligbi nkorɔfo bi nom; Numu yɛ Dyula dze ma obi a ɔpae abo.
Ligbi kasa no wɔ Nafaanra atɔe nkwaado, Senufo kasa ma Nafana nkorɔfo. Ligbi nkorɔfo no fir Begho (Bighu) sɔnmu, nkran adzetɔn kurow a ɔwɔ Tain nsutsen a ɔwɔ Ghana, wɔ awo ntoatoado 17 ansaana Nafana rebɛba. Ligbi wɔ anomu esuon na hwembɔ esuon ndze ngyegyee. Ɔyɛ ndze kasa a ɔwɔ ndze ebien, dza ɔwɔ sor na dza ɔwɔ famu.
Fɔnɔlɔgyi
[sesa mu | sesa ekyirsɛm]Nkonsonantse
[sesa mu | sesa ekyirsɛm]| Labial | Dental | Palatal | Velar | Labial-
velar |
Glottal | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive/
Affricate |
voiceless | p | t̪ | tʃ | k | kp | |
| voiced | b | d̪ | dʒ | g | gb | ||
| Nasal | m | n̪ | ɲ | ŋ | |||
| Fricative | voiceless | f | s | (h) | |||
| voiced | (v) | (z) | |||||
| Approximant | l | j | w | ||||
- /d/ is [r] between vowels.
- /k/ and /g/ are [ɣ] between vowels.
- /d/, /g/, and /l/ are nasalized between nasal vowels.
- /h/ occurs in English and Arabic loanwords.
- /v/ and /z/ only occur in ideophones.
Mbawor
[sesa mu | sesa ekyirsɛm]| Front | Central | Back | |
|---|---|---|---|
| Close | i | u | |
| Close-mid | e | o | |
| Open-mid | ɛ | ɔ | |
| Open | a |
| Front | Central | Back | |
|---|---|---|---|
| Close | ĩ | ũ | |
| Close-mid | ẽ | õ | |
| Open-mid | ɛ̃ | ɔ̃ | |
| Open | a |
Ndze
[sesa mu | sesa ekyirsɛm]Ligbi wɔ ndze ahorow ebien, sor na famu.