Jump to content

Ligbi kasa

Fi Wikipedia

The Ligbi (or Ligby) nkorɔfo ka Mande kasa wɔ Ghana, a ɔwɔ etsifi-atɔe nkyɛnmu wɔ Bono-Ahafo Mantɔw mu. Ligbi nkorɔfo a wɔka yɛ bɛyɛ 10,000 (1988 GILLBT/SIL). Ɔnye Jula, Vai ma Kono reyɛ ayɛ pɛr. Nyimpakuw kakra a wɔka Ligbi bɛyɛ 4,000 abɔtɔ gua dɛ wɔtse Ivory Coast (Vanderaa 1991). Ligbi wɔsan nyim no dɛ Wala (Hwela) anaa Numu. Iyi n'ase no kyerɛ Ligbi nkorɔfo bi nom; Numu yɛ Dyula dze ma obi a ɔpae abo.

Ligbi kasa no wɔ Nafaanra atɔe nkwaado, Senufo kasa ma Nafana nkorɔfo. Ligbi nkorɔfo no fir Begho (Bighu) sɔnmu, nkran adzetɔn kurow a ɔwɔ Tain nsutsen a ɔwɔ Ghana, wɔ awo ntoatoado 17 ansaana Nafana rebɛba. Ligbi wɔ anomu esuon na hwembɔ esuon ndze ngyegyee. Ɔyɛ ndze kasa a ɔwɔ ndze ebien, dza ɔwɔ sor na dza ɔwɔ famu.

Fɔnɔlɔgyi

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]

Nkonsonantse

[sesa mu | sesa ekyirsɛm]
Nkonsonantse
Labial Dental Palatal Velar Labial-

velar

Glottal
Plosive/

Affricate

voiceless p k kp
voiced b g gb
Nasal m ɲ ŋ
Fricative voiceless f s (h)
voiced (v) (z)
Approximant l j w
  • /d/ is [r] between vowels.
  • /k/ and /g/ are [ɣ] between vowels.
  • /d/, /g/, and /l/ are nasalized between nasal vowels.
  • /h/ occurs in English and Arabic loanwords.
  • /v/ and /z/ only occur in ideophones.
Anomu Mbawor
Front Central Back
Close i u
Close-mid e o
Open-mid ɛ ɔ
Open a
Hwembɔ Mbawor
Front Central Back
Close ĩ ũ
Close-mid õ
Open-mid ɛ̃ ɔ̃
Open a

Ligbi wɔ ndze ahorow ebien, sor na famu.